Jak se do lesa volá, tak se z lesa neozývá

Někdy přemýšlím, zda bych byla schopná třeba krádeže. Myslím, že bych pak měla hrozné výčitky svědomí, tak s tím ani začínat nebudu. Nedávno jsem jela s manželem malým synem ve vlaku.  V kupé s námi seděl muž, které se tvářil strašně protivně. Přitom syn byl tak hodný, nekřičel, vůbec pána neobtěžoval. Už jsem se těšila, až pán vystoupí. Celou cestu z Prahy mi bylo nepříjemně.

 Jsem poctivá

Celou cestu si ten muž jen hrál s mobilním telefonem, a vrhal na nás škaredé pohledy. Když vystoupil, opravdu jsem si ulevila. Při vystupování jsem si všimla, že mladík nechal na horní polici ruksak. Jen takový maličký, tak ho asi přehlédl. Měl spoustu zavazadel. Při zběžné prohlídce jsem zjistila, že tam má klíče, doklady, peníze. Hned na nádraží jsem tašku odevzdala na přepážce, snad to mladíka napadne ji tam hledat.

Jak se do lesa volá, tak se z lesa neozývá
5 (100%)1